Návod ke čtení informačního obsahu portálu

Všichni přeci umíme číst! Již jako děti jsme se naučili porozumět informačnímu obsahu slov, vět, myšlenek, grafů. Tak k čemu návod? Že návod potřebuje nový přístroj, například měřící zařízení, tak abychom jej při instalaci nenávratně nepoškodili, dokázali efektivně využívat podstatnou část jeho funkčností, tomu rozumíme. Smysluplnost návodu pro samotné čtení konkrétního informačního obsahu je přinejmenším podivná.

Je to vcelku jednoduché. Od rodičů výchovou a ve škole výukou jsme naučili svůj mozek přejímat informace faktograficky a z nich si utvářet logickou strukturu. Tak abychom jednou naučené informace vůbec mohli v kontextech opakovaně v paměti mozku vyhledat. Zároveň si vše jiné a nové neustále porovnává s jeho dřívějším poznáním, aby neuvěřil každé „blbůstce“, kterou kdo napíše. Proč ne!? Vždy je přeci jednodušší něco přebrat od ostatních, než na to muset přicházet zdlouhavě a "bolestně" sám. Dělají to tak všichni, včetně námi uznávaných autorit. Tak na tom nemůže být nic "závadného".

Obdobným způsobem je možné přistoupit k informačnímu obsahu tohoto portálu. Čtení bude rychlé, a získáme pro sebe okamžitou odpověď, zda jsou pro nás informace zajímavé, přínosné, objevné, cenné a nebo se jimi nemá smysl vůbec zabývat. Nic nám nepřináší či se popisovaná tématika nachází v rozporu s našim současným popřípadě vědecky uznávaným poznáním. Mozek si utvoří pro sebe jasnou odpověď (postoj) velmi rychle a bez větší námahy.

Vědomí, mozek a uchopování informačních obsahů

Můžeme se taky pokusit o přístup pro lidský mozek výrazně odlišný, než výše popisovanou přebírací a hodnotící formou. Vědomí člověka, potažmo čtenářův vlastní mozek si můžeme ve skutečnosti představit jako určitý nástroj (měřící zařízení), který jsme se naučili podle určitého návodu, přebíráním a vztahovým hodnocením informací ovládat (naše kauzálně logické myšlení a kritický úsudek).

  • Co když to ale není způsob jediný, který mozek člověka zvládá?
  • A co když není pro život ani pro naši schopnost vědění a myšlení zdaleka ten nejefektivnější? 
  • Je možné, že existuje jiný přístup, jak se uchopovat informací o světě kolem nás, který je výrazně přesnější a v mozku probíhá výrazně rychleji?
  • Co kdyby představoval "stoletou" konkurenční výhodu oproti běžné kauzální logice?
  • A co víc, co když je takový způsob pro mozek člověka přirozenější a pro jeho životní úspěchy či nezdary podstatně důležitější?

Jen o něm tolik nevíme, i když jej mozek běžně pro jiné činnosti využívá. Prostě si jej nevšímáme. Nikdo k němu doposud nepředložil srozumitelný návod.

A to je druhý způsob jakým se může čtenář pokusit přistupovat k informačnímu obsahu stránek kvantové psychologie. Zkusme se v tomto momentě chvíli zamyslet nad tím, že by portál mohl ve skutečnosti také představovat ladící prostředí, či kalibrační návod k časovému ovládání vlastního vědomí, potažmo interakčních časoprostorových procesů mozku člověka. Kdy podstatu netvoří pouze prezentované informace, to nakolik jsou ne/přesné, odpovídají většinovému či vědeckému pojetí, ale na subjektivním vnímání a prožívání rozdílů a odlišností. Něco jako prostředí pro funkční časoprostorovou kalibraci interakčního potenciálu neuronálních okruhů mozku.

A tak není rozhodující, zda na stránkách spočine oko popeláře, zedníka, fyzika, psychologa, prodavačky, burzovního makléře, novináře, právníka, přírodovědce, studenta a nebo důchodce. Podstatou je vnímání a zaznamenávání rozdílů a změn mezi tím, jaké informace utváří procesy mozku vlastního a mozku někoho jiného (například autorů portálu). Bez ohledu na to, kdo je blíže přesnější "pravdě", podstatou je vnímání ne/přesnosti jeho časoprostorového "ladění".

Lidský mozek pracuje v jakémkoliv prostředí nejúčelněji, pokud je nucen na kladené otázky primárně utvářet odpovědi sám, na základě svého vlastního poznání. A až následně porovná svůj subjektivní pohled s předkládanou odpovědí, vytvořenou mozkem jiným. Z tohoto důvodu jsme se snažili proložit celý text otázkami, tak aby mozek čtenáře získal dostatečně pestrou potravu pro konstrukci svých vlastních řešení. Bez ohledu na to, že o dané problematice již hodně ví, zná ji přesněji, úplně jinak a nebo o ní neví v tuto chvíli ještě vůbec nic.

Lidově řečeno. Odpovědi na otázky, které jsou portálem předkládány jsou pro časoprostorové interakční vyladění procesů čtenářova mozku marginální. Mnohem podstatnější a pro život výrazně přínosnější jsou procesy, které se v něm budou odehrávat při utváření odpovědí vlastních. Je přirozené, že všichni máme jinou strukturu mozku, odlišné logické uvažování a rozdílnou míru znalostí o určitém prostředí. Proto, pokud si zvolíme druhý přístup, nechat svůj mozek ať sám tvoří, pravděpodobně bude konstruovat odpovědi odlišné než jsou mu nabízeny těmito stránkami. Na mnoha místech si nebude vědět rady, bude hledat, vymýšlet plno i protichůdných variantních řešní, více či méně smysluplných. Někdy bude pociťovat úzkost, že se mu najít uspokojivou odpověď stále nedaří. Nelekejme se toho a už vůbec to nepovažujme za chybu. Spíše naopak! Je to proces časoprostorově rozsáhlého a velmi jemného ladění interakčního potenciálu neuronálních okruhů, kdy efektivní časové nastavení každého individuálního vědomí je až postupným výsledkem.

Podstatné jsou strukturační procesy (časoprostorového ladění), které si v něm během takového přístupu aktivujeme. Ačkoliv o tom nyní můžeme pochybovat, tak je čtenář začne velmi přesně a silně sám v sobě prožívat. Narozdíl od pouhého přebírání informací poskytujeme tímto způsobem pojímání informačních obsahů mozku nedocenitelnou službu. Takovou formou nastrukturované neuronální okruhy bude následně využívat v jakémkoliv prostředí se životně a nebo profesně bude pohybovat. Bude člověku v každé situaci poskytovat výrazně přesnější informace o zákonitostech chování prostředí v kterém se aktiálně bude nacházet a díky tomu utvářet výrazně přesnější predikce, "Co se stane když". Včetně účelnějšího výběru kandidátů na své činy (rozhodování co je pro něj výhodnější).

A je opravdu jedno, zda se profesně zabýváme základním výzkumem, zpěvem, hraním hokeje, kantořinou, prodáváme v obchodě a nebo studujeme. Mozek kohokoliv z nás se řídí stejně jednoduchými mechanismy. Stačí si je časoprostorově přeladit.

Každý jedinec má díky své zděděné informační bázi (fylogenezi DNA), stávajícím životním zkušenostem, vzpomínkám a profesním dovednostem (ontogeneze) nastrukturován interakční potenciál svého mozku odlišně. U mnoha popisovaných fenoménů jsou prezentovány příklady životní zkušenosti, kterými si prošel a vytvořil mozek autorů. Pro čtenáře mají sloužit především jako pomyslná orientační mapa tak, aby si jeho mozek snadněji vyhledal a stimuloval okruhy, při kterých popisovaný fenomén může vnímat na projevech své vlastní životní zkušenosti. Vyjímkou by nemělo být pokud zjistíte, že se projevovaly trochu a nebo úplně rozdílně. 

Až tímto napojením na vlastní životní zkušenosti (paměť) může dojít k bohatostní strukturaci individuálního mozku (časoprostorové ladění) pro konkrétní prostředí. Je to přístup pro mozek člověka zdlouhavější a pomalejší. Na druhou stranu možná jediný, který nám umožní poznat příčinné souvislosti proč se naše vědomí chová způsobem jakým se chová a ne jinak. Stejně tak porozumění informačnímu obsahu tohoto portálu, proč je prezentován touto formou, včetně jeho využívání v běžném a profesním životě, bez tohoto způsobu uchopování informací, bude vždy limitující a "smysl" zkreslující.